Vacanze Green a Caorle

Casoni – rybářské chýše

Natura1

V Caorle se nachází mnoho svědectví o rybaření v laguně. Stará obydlí v Benátsku

Podél břehů řeky Nicesolo je možné obdivovat stará obydlí, která jsou spjata s tradičním rybolovem v laguně. Kdysi bývaly „casoni“ útočištěm pro benátské zemědělce, rybáře a lovce. Jsou k rozpoznání již z dálky díky typické kosé střeše z rákosí a došek. Stojí v místech, kde se střetává voda se souší, podél proláklin zahalených v mlhách nebo na mýtinách uprostřed bažin.

Původní stavební skladba chýší se zachovává po staletí, i když dnes můžeme vidět různé varianty dle lokálních dostupných stavebních materiálů – dřevo, sláma, rákos nebo hlína.

Z městských území „casoni“ takřka vymizely, zůstaly pouze v lagunách a rybářských zónách Východního Benátska, kde i přes rekultivaci území dokázaly zachovat křehkou příznačnost oblasti Alto Adriatico.

Prastará technika stavění těchto chýší v laguně podél kanálů, řek nebo na ohraničených bahnitých ostrůvcích (sope) předjímala principy položení základů samotných Benátek. Chýše obývané v různých obdobích trvale či přechodně jsou místem znázorňujícím identitu místních obyvatel.

Jak se k nim dostat

Plavba k chýším loďkou vám poskytne nejautentičtější pohled na krajinu laguny plnou špičatých jehlanů chýší a neprůhledných stěn rákosu, o které pleskají vlny.

Z přístavu Porto di Falconera si užijete plavbu v plné kráse. Cestou se obraz krajiny plné barev nasycené slaným vzduchem odráží od zrcadla laguny či kanálů až konečně přistanete na stabilním místě. Střídmost a nezvyklá pohostinnost tohoto místa, na němž stojí „casone“, navozuje pocit bezpečí, takřka úkrytu. Zajisté život v chýších nebyl nikdy lehký, často byl hlad a strádání, ale zároveň vždy naděje na přežití, jistota ročního cyklu a moudrost využití přírodních zdrojů.

Návštěva dávných obydlí, plavba kanály a lagunou je jako plavba časem. Tuto nádheru mohou poskytnout pouze věci jednoduché a autentické, a proto tak cenné.

Vidět jinýma očima

Cesta mezi souší a vodou nabízí příležitost kochat se různými krajinami, které vymezují toto území: historické centrum města Caorle, které se z malé rybářské vesnice přeměnilo na přímořské centrum přísně dohlížejícím na kvalitu prostředí, nedaleké město Concordia Sagittaria dokumentující přítomnost Římanů, pozůstatky přísného a silného Patriarchátu, nadvláda Benátské republiky, fascinující lesy oblasti Brussa nebo staré borové háje podél řeky Tagliamento.

Půvabem laguny a nejistého světa bažin byl okouzlen i Ernest Hemingway při svých loveckých raziích, stejně jako Pier Paolo Pasolini při návštěvě Caorle.

Proces stavění obydlí „casone“

Nejsou dány přesné rozměry, ale je nutno dodržet fixní poměr výšky/šířky a minimální a maximální velikost dle potřeb uživatele a možností místa, kde „casone“ stojí. Obydlí je orientováno zadní částí na sever, vstupem na jih a boční stěny jsou západně/východně nebo severozápadně/jihovýchodně.

Nosná část je zkonstruována z kůlů a žebrové klenby, jako krytina se používá bahenní rákos, podlaha je z udupané hlíny nebo kamení a krb je vždy kamenný.

Jednotlivé vrstvy rákosí na střeše jsou umístěny květem dolů a v horní části překryty další vrstvou. Nepoužívají se žádné kouřovody ani komíny vystupující nad střechu, nenajdeme ani postranní okna, vikýře či kamenné zdi. Oplocení se dělá materiálu, který je v místě k dispozici, a na prostranství okolo obydlí rostou kromě typických topolů a vrb i zdomestikované exotické druhy jako akáty, tamaryšek, fíkovník a různé keře.

Naše doporučení? Projděte se po ostrůvku „Isola dei Pescatori“, vyhledejte rybáře a nechte si vyprávět o životě v rybářských chýších. Bude to určitě zajímavý zážitek.

ValleVecchia – přírodní oáza

Určitě to není v Evropě samozřejmostí, abyste pár kroků od moře měli k dispozici rozsáhlou přírodní oázu. V tomto ohledu je Caorle raritou. Díky úvalu ValleVecchia, který je „zelenými plícemi“ oblasti, mohou turisté z Caorle spatřit jednu z nejkrásnějších mokřin v Evropě.

Oblast ValleVecchia se rozprostírá na zhruba 900 hektarech táhnoucích se podél pobřeží mezi městy Caorle a Bibione. Je ohraničena vodami z laguny, mořem i řekami, a proto si zachovala jedinečné kouzlo divočiny a izolovaného klidu. Schováni mezi rákosím a křovinami můžete pozorovat desítky druhů ptactva a úchvatnou krajinu. Na strategických místech jsou umístěny praktické pozorovací věže.

Krásou těchto scenérií se nechal inspirovat i velký americký spisovatel Ernest Hemingway, který ve své knize „Tam za řekou a mezi stromy“ popisoval tato milovaná místa.

Kromě mokřin zde najdeme i pláž, kde je možno ještě vidět poslední přírodní jadranské duny, bujnou vegetaci piniových hájů a zemědělsky rekultivovanou krajinu.

Důležitým krokem pro zhodnocení této krajiny bylo bezesporu otevření enviromentálního muzea „Museo Ambientale di VelleVecchia“. To bylo umístěno do třípatrové budovy bývalé sušárny zemědělského družstva Veneto Agricoltura. V muzeu jsou popsána všechna přírodní, historická i výrobní specifika oblasti ValleVecchia i celé caorlské laguny.

Návštěvníci mohou vidět plastiky, naučné panely či interaktivní stanoviště, které umožňují objevit tajemství „zelených plic“ města Caorle. Uvnitř muzea nemůže chybět ani typický přístřešek „casone“ z bahenního rákosu, který po staletí poskytoval útočiště rybářům z Caorle.

Společenství přírodovědců Limosa udržující toto muzeum organizuje také výlety po těch nejhezčích trasách, ať už pěšky, na kolech či ve vozíku taženém koňmi.

Společenství Ape během jara a léta nabízí půjčení kol, díky němuž si můžete v plné svobodě vychutnat tento kousek ráje.

Oblast ValleVecchia má nepravidelný profil a je umístěna podél písečného pobřeží Severního Jadranu jako střípek z velké mozaiky lineálního tvaru. Její hranice tvoří Jadranské moře na jihu, laguna s přístavem Porto Falconera na západě, kanály Canadare a Cavanella na severu a konečně dolní tok kanálu Lovi s přístavem při ústí Porto Baseleghe na východě.

Z morfologického pohledu je ValleVecchia významným příkladem pobřežního benátského teritoria, ve kterém je zachováno specifické písečné pobřeží ve své celistvosti navzdory zemědělské rekultivaci i odlesňování probíhajícímu v minulém století. Nejvýraznějšími jsou určitě písečné duny a prohlubně mezi nimi. Tyto duny jsou i přes viditelné známky poboření způsobené téměř dvacetiletou erozí zpevněny polo zkamenělým aparátem a dosahují výšky 3–4 metrů na úrovní moře. Za povšimnutí stojí i původně lagunou zatopená, dnes vysušená oblast na sever od těchto dun. Zde se nachází především písečné a jílové sedimenty, jež se utvářely díky mísení sladké a slané vody v laguně. Ve východní části se vyvyšuje ostrůvek, na kterém stojí staré rybářské rákosové chýše. Vedle přírodních úkazů zde můžeme vidět i díla lidského zásahu, která se snažila ochránit obdělávanou souš. Takovými jsou i dlouhé valy oddělující zemědělskou půdu od toků řek a měnící se hladiny laguny způsobené přílivem a odlivem.

Zásahem člověka byla mnohá původní koryta laguny nahrazena sítí příkopů, kanálů, drenáží a vodních děl, které mají za úkol odvést nadbytečné dešťové srážky a využít je k závlaze obdělávaných půd.

By using our services, you agree to our use of cookies.